CHA - CHA - CHA

CHA CHA CHA  je koketní, rychlý, hravý, veselý, bezstarostný, provokativní a až drzý tanec. Není tak intimní jako Tango nebo Rumba a pro učení je také jedním z nejsnadnějších tanců. Začátečníci, muži i ženy, shledávají tento latinskoamerický rytmus snadný k poslechu, protože jasně znějící doby se dají snadno počítat. Charakteristickým pohybem je ostré propínaní kolen a pohyb kyčlí. V roce 1953 se na Kubě objevil tanec cha-cha-chá, u nás psaný a vyslovovaný podle Angličanů s krátkým a. V češtině to má sice své výhody, zejména při skloňování, ale v této publikaci používám název dle mezinárodně uznávané anglické verze. Jeho tvůrcem byl skladatel Enrique Jorrín, který začal kombinovat převážné afrokubánské rytmy s prvky jazzu. Charakteristickým prvkem tance je vychylování kyčli do stran a tzv. cha-cha-cha přeměna. Jinak mnoho figur a variací pochází z USA. Cha-cha byla standardizována Angličany a zařazena do stálého repertoáru LAT.

Hudba
Takt má 4/4, tempo 30-32 taktů za minutu, metronom 100-108 a důraz klade na každou celou dobu. Páry zde musí předvést především prudké pohyby nohou v hudbě a opět velmi velkou energii.

Historie
Na přelomu 50.a 60. let začínal základní krok cha-cha pána krokem Ln vpřed na 1. dobu, následoval krok Pn na místě a přeměna, prováděná pomocí tří rychlých kroků bočně stranou, či-li v rytmizaci 123a4 (SSQQS). Všechny kroky se provádí s přenášením váhy těla a s nášlapem na bříško chodidla z nepatrného zdvihu nohy nad zemí.

Nebo se tančila i jiná varianta základního kroku (praktikovaná např. začátkem 60. let v některých v pražských tanečních kurzech), která začínala přeměnou stranou a následoval krok Ln vpřed na 3. dobu a dále krok na Pn vzadu (4. doba). Čili v rytmizaci: 1a234 (QQSSS). V 2. polovině 60. let se Evropa začala
postupné přizpůsobovat kubánské rytmizaci a kubánskému způsobu tančení. Došlo k výrazné změně této rytmizace a krok vpřed (nebo vzad) se začal tančit na 2. dobu a navíc s akcentem. Rytmus základního kroku se tedy změnil na 234a1 (SSQQS).
Na původ názvu tance se názory značně liší, ale většinou se ani neuvádí. Podle jedné verze je termín imitací zvuků bot tančících kubánských žen, podle druhé - téměř nevěrohodné pohádky, tak na sebe pokřikovali Indiáni některého kmene. O jaký kmen šlo a co to vlastně znamenalo, se ale již neříká.
Jisté je, že chacha znamená ve španělštině chůvu, děvče, služebnou, ale také žvanila. Slovo chacachaca zase klep klep klep a "cha!" je ve španělštině používaný amerikanizmus a znamená - sakra!

• Původ slova není zcela jasný. Jedni říkají, že vzniklo na Haiti, podle zvuku zvonku, který hrál při tradičních tancích, druzí zas, že slovo cha-cha připomíná zvuk klapajících podpatků při tanci.
• Zajímavou poznámku k cha-cha uvádí Walter Laird: Když jsem obhajoval své tituly na mistrovství světa, vždy si budu pamatovat, že tanec cha-cha mi pomohl kontrolovat a zvládnout napětí pociťované všemi tanečníky v soutěži o hlavní tituly.